Osada Rozhled
Ve letech 1935 – 1949 se Rozhled skládal ze tří částí. Samotného Rozhledu, která měla v roce 1941 80 čísel popisných, ale jen 77 stojících domů. Dále pak z Lesného s 35 domy (36 čísel popisných) a Jedlové s 24 domy (25 čísel popisných). Celkový počet obyvatel výše jmenovaných částí byl 647.1 Kostel a hřbitov se nacházel v Jiřetíně pod Jedlovou.2 Rovněž tak poštovní úřad zřízený v roce 1862.3
Obyvatelé Rozhledu se v 19. a 20. století živili převážně zemědělstvím, sadařstvím, prací v lese, provozem bělidel, těžbou pískovce a později turistickým ruchem.4 V roce 1939 zde bylo 26 hospodářských provozů a 13 hospod (Rozhled 4, Lesné 5, Jedlová 4).5 Průmysl se zde žádný nenacházel.6 Nejbližší továrny, převážně textilní, se nacházely v Jiřetíně pod Jedlovou (2 km) a v Dolním Podluží (4 km). Vzdálenější pak ve Varnsdorfu (7 km).7
Ze společné historie všech částí (do roku 1935) bychom mohli jmenovat následující události. 25. a 26. června 1866 prošlo obcí přibližně 70 tisíc pruských vojáků a rekvírovali vše, co nebylo ukryto v blízkých lesích. Jednalo se především o domácí zvířectvo.8 18. září 1869 byl založen hasičský spolek. Při svém vzniku zakoupil hasicí stříkačku za 440 zlatých, která byla umístěna v Rozhledu. V dalších dvou letech (1870 a 1871) byly pro ostatní části obce zakoupeny za stejnou cenu další stříkačky.9 7. června 1894 byl položen základní kámen budovy školy (č. p. 7810). Celková cena stavby činila 13.000 zlatých.11 1. září 1895 bylo zahájeno vyučování. První učitelé byli vrchní učitel Josef Rauch, učitel Adalbert Mateasko, učitelka ručních prací sestra M. Seraphine Hoffmannová a učitel náboženství farář Josef Gürlich.12 Do kdy škola vyučovala se nepodařilo spolehlivě dohledat. Z dochovaných dokumentů je patrno, že v únoru a březnu roku 1947 bylo iniciováno jednání o obnovení vyučování, ale pro nedostatek žáků k zahájení výuky nedošlo.13 V roce 1901 byl založen Rolnický spolek pod vedením vrchního učitele Josefa Raucha.14
Elektrický proud byl do dolní části Rozhledu a Lesného zaveden v roce 191515, do horní části osady až na podzim 1929.16 V polovině listopadu 1918, až do roku 1920, byli v Jedlové (na nádraží) a v Lesném (č. p. 13) vojáci, kteří kontrolovali provoz. Jednalo se o oddíly, které zajišťovaly státní moc nově vzniklé republiky v provincii Deutschböhmen.17
2. ledna 1925 byla otevřena obecní knihovna. V březnu roku 1927 byl v Lesném založen Cyklistický spolek, vedený Antonem Ulbrichtem z č. p. 29 v Lesném.18 V roce 1929 oslavil Lukostřelecký spolek 30. výročí od založení v roce 1899.19 V únoru 1930 byl založen samostatný oddíl Tělocvičného spolku německých křesťanů, který byl doposud přidružen k Jiřetínu pod Jedlovou.20 Tento spolek pořádal vždy v srpnu župní slavnost s polní mší.21 V roce 1932 proběhly komunální volby s následujícími výsledky: hospodářské společenství 10 mandátů; sociální demokraté 2 mandáty; komunisté 2 mandáty; Češi byli zastoupeni 1 mandátem.22 V tomto roce bylo mezi obyvateli celkem 17 radiopřijímačů (Rozhled 7, Lesné 5 a Jedlová 5).23 Další významné události, mající společný dopad na všechny části osady, jsou rozepsány v kapitole 6 Události (chronologicky seřazeno).
Pro lepší pochopení fungování osady v námi sledovaném období, bude vhodné uvést nejprve základní informace o jednotlivých částech. Přesto, že tvořily společný administrativní celek, v ostatních záležitostech byly autonomní. Následující tři kapitoly se proto věnují popisu a stručné historii jednotlivých částí osady.
1 Tollenstein, Gemeinde mit den Ortschaften Innozenzidorf und Tannendorf. Adressbuch für den Landkreis Warnsdorf. Ausgabe Juli 1941, s. 239 – 242. Rodinný archiv Martina Sekyry.
2 JosefVACEK, Děčín, 7. 7. 2012. Ústní sdělení. Potvrzeno v knize W. PFEIFER, Die Orte, s. 93.
3 J. SMETANA, Jiřetín pod Jedlovou, s. 103. Také W. PFEIFER, Die Orte, s. 93.
4 Tamtéž, s. 64, s. 65, s. 71, s. 98, s. 99.
5 JosefVACEK, Děčín, 7. 7. 2012. Ústní sdělení. Potvrzeno v knize W. PFEIFER, Die Orte, s. 93.
6 W. PFEIFER, Die Orte, s. 93.
7 JosefVACEK, Děčín, 7. 7. 2012. Ústní sdělení.
8 A. PLESCHKE – J. RAUCH – M. VACKOVÁ, Gedenkbuch, s. 82.
9 Tamtéž, s. 82 a s. 83.
10 JosefVACEK, Děčín, 31. 12. 2013. Ústní sdělení.
11 A. PLESCHKE – J. RAUCH – M. VACKOVÁ, Gedenkbuch,s. 85.
12 Tamtéž, s. 86.
13 Státní okresní archiv Děčín, Místní národní výbor Tolštejn 1945 – 1949. Číslo NAD 1083, Inv. č. 34, Korespondence ve školských a osvětových záležitostech 1947 – 1948, Tolštejn obecná škola., č. kart. 1.
14 A. PLESCHKE – J. RAUCH – M. VACKOVÁ, Gedenkbuch,s. 85.
15 Tamtéž, s. 89.
16 Tamtéž, s. 206.
17 J. SMETANA, Jiřetín pod Jedlovou, s. 112 – 113. A. PLESCHKE – J. RAUCH – M. VACKOVÁ, Gedenkbuch,s. 96. F. BENEŠ – J. DOLANA – E. LANGER aj., Pamětní kniha, rok 1926 uvádí 1 podporučíka a 22 mužů.
18 A. PLESCHKE – J. RAUCH – M. VACKOVÁ, Gedenkbuch,s. 201.
19 Tamtéž, s. 205 – 206.
20 Tamtéž, s. 207.
21 Tamtéž, s. 214.
22 Tamtéž, s. 211. Hospodářské společenství sdružovalo obyvatele různých profesí. V oněch deseti mandátech byly zastoupeni zemědělci, zedníci, lesní dělníci, hospodský, dopravce. Poznámka autora.
23 Tamtéž, s.212.